Header

Hudba musí jít z nás

Nebe: Hudba musí jít z nás

Havířovská skupina Nebe vydala na sklonku loňského března své v pořadí již třetí album. Tematicky ho nazvala Souřadnice a pokřtila v ostravském planetáriu. Poté kluci prokoncertovali léto na festivalech a podzim na vlastní Future Technology Tour. Teď si užívají zaslouženého odpočinku. Kapelu můžete znát z jejich rádii omýlanými písněmi jako je Vteřina nebo Legosvět. A jak to vlastně u nich v kapele funguje? Na to jsme se zeptali zpěváka Petra Harazina.


Jak jste se k hudbě vůbec dostali? Jste z muzikantské rodiny?
Absolutně nejsem. S mou mladší ségrou jsme byli v rodině první dva, kteří začali hrát na nějaký hudební nástroj. Na druhou stranu je to zásluha rodičů, kteří sice muzikanti nebyli, ale odmala nás vedli k hudbě i sportu.

Jak vznikla vaše kapela?
Když jsem se naučil první akordy, tak jsem zjistil, že mě baví hrát písničky oblíbených kapel a na to konto jsem později založil kapelu.

V začátcích kariéry vám bylo často vyčítáno, že zníte podobně jako kapela Kryštof. Je to už minulost, nebo se ohledně toho stále někdo pozastavuje?
Určitě pozastavuje, jelikož Richard Krajčo nám pomáhal a dodneška jsme spolu v blízkém kamarádském kontaktu, navíc máme podobnou poetiku skládání textů, takže nějaká podobnost tam určitě je. Nikdy jsem se netajil, že Krajčo byl můj vzor.

Richard Krajčo byl vlastně vaším hudebním mecenášem, dělal vám management, zaplatil desku…Jak vás objevil? 
Jednoduše. Oslovili jsme ho na křest našeho prvního EP a on to přijal. Od té doby jsme ho zásobovali novými písničkami, dokud se sám neozval, že se mu naše tvorba líbí a že by nás chtěl posunout z garáže.

Nepere se čas na hudbu s prací/školou?
Zatím jsme v kapele já a kytarista Štěpán, které hudba živí naplno. Ostatní kluci z party mají ještě druhou práci, ale u nikoho to není tak, aby se mohl vymlouvat, že hudba nejde dělat na 100%.

Spoustě kapelám hostuje na koncertech ženská zpěvačka (Jeleni mají Kateřinu Marii Tichou, Čechomor Martinu Pártlovou,…), neuvažujete nad tím také? (Na desce vám hostuje zpěvačka Karolína Vrbová, ale pokud se nemýlím, na koncertech nevystupuje)
Kája je už hodně dlouho naše nejlepší kámoška, která skvěle zpívá. Momentálně zpívá ve dvou kapelách, z čehož jedna je kapela Michala Davida, takže si časově moc nesedíme, ale myslím, že náš čas teprve přijde.

Zvládáte odpočívat? V létě je to jeden koncert za druhým a na podzim/v zimě jste jeli turné…
Myslím, že den je dost dlouhý na to, aby si každý člověk dokázal odpočinout. Mám spoustu kamarádů, kteří pracujou tady v okolí Havířova na šachtách a myslím, že jsem odpočatý víc, než oni :)

A co vaše rodina, jak se staví k s tím spojenému častému víkendovému cestování?
Cestujeme hodně. Je to součást práce a osobního rozvíjení. Já osobně si letos konečné splním sen a poprvé se podívám do Spojených států. Ale co se týká ostatních členů naší party, tak cestujeme všichni.

Jak u vás probíhá vymýšlení textů a skládání hudby?
To je blbá otázka :) Respektive blbě se na ní odpovídá. Prostě to musí jít z nás. Jsme zastánci toho názoru, že bychom nikdy nehráli a nezpívali písničku, kterou by nám někdo složil. Takže se snažíme sami a snažíme se, ať je to hlavně uvěřitelné.

Kde berete inspiraci?
V osobním životě. Čerpáme z toho, co zažíváme, ale zároveň se snažíme o to, aby posluchač cítil v té naší hudbě i textech kousek sebe.

Jaký je to pocit, když si vaše písně Legosvět, Vteřina atp. zpívají z publika malí i velcí?
Ten nejlepší. To je totiž takový hlavní motor, který tě neustále žene dál. To že se někomu vryješ do hlavy a že s tebou prožívá pecku, kterou jsi napsala, je proste nepopsatelný pocit.

V loňském roce jste vydali v pořadí již třetí album, Souřadnice. Říká se, že třetí deska je pro řadu kapel zlomová. Myslíte si, že se vám podařilo překonat předchozí dvě?
Ano i ne. Pro nás osobně je to nejlepší deska, jakou jsme kdy udělali, ale rádia i novináři nesdílí stejný názor. Respektive spousta hudebních serverů se o nové desce ani nezmínila, ale už jsme si zvykli na to, že většina “profesionálů” vydává pouze tiskové zprávy pod svým podpisem nebo si vyhradí 15 vteřin svého drahocenného času, aby mohli kapelu proslavit nebo poslat na pohřebiště.

S kým jste na desce spolupracovali?
S Johnym Rainbow z kapely Light and Love. Spolupracujeme spolu i nadále, protože si myslíme, že je to jeden z největších talentů současné české hudby.

Album Souřadnice je inspirováno vesmírem. Jak jste k takovému konceptu došli? Rozhodli jste se kvůli názvu své kapely?
Ani ne. Jen to tak nějak vyplynulo ze všech událostí. To, že se jmenujeme Nebe byl jen příjemný bonus.

Křtili jste desku ve hvězdárně, dost netypické místo. Jak tam křest probíhal?
Měli jsme 4 vyprodané koncerty, bylo to boží. Věděli jsme, že to lidi zaujme, protože nám samotným se strašně líbily projekce, které dodávaly koncertu dalších milion procent show navíc. Z toho posléze vznikl náš současný projekt s mobilním planetáriem. 

Máte pocit, že jste se na nové desce nějak stylově hudebně posunuli?
Určitě. Kdybych řekl, že ne, tak bychom si asi nevěřili. A my si věříme.

V minulosti jste jezdívali turné společně s jinými interprety, byli jste na šňůře například s Jelenem, se Support Lesbiens a Ewou Farnou a naposledy s Mirai. Proč jste se rozhodli jet nyní turné sami?
Protože jedeme turné, které nikdo nikdy neudělal. Vlastní mobilní planetárium je u kapel světový unikát a máme to tak technicky náročné, že přizvat do něj ještě spřízněnou kapelu by bylo o hubu, takže proto zatím sami.

Máte nějakou vysněnou spolupráci?
Tak určitě, to jsou takové ty klukovské sny. Myslím, že bychom byli hotoví, kdybychom si někdy zahráli vedle našich idolů jako Coldplay, U2 nebo Bruna Marse. Ale to jsou utopické myšlenky. Určitě bychom byli rádi za nějakou hezkou písničku s našimi českými oblíbenými kapelami, mezi které patří Kryštof, Chinaski, Tatabojs nebo slovenští No Name.

 

Autorem rozhovoru je Stáňa Wolfová.

 

skupina Nebe

 

Návrat na hlavní stranu

Mohlo by zaujmout..