Header

Alpy a nejtěžší trek ever

 
Tento víkend jsme se s partou osmi lidí vydali prozkoumávat vrcholky Alp s tím, že si vylezeme nějakou pěknou ferratu. Pokud ještě nevíš, co ferraty jsou, nebo se o nich chceš dozvědět více, mrkni na můj blog: https://www.cestolidi.cz/cestology/ferraty-je-to-fakt-tak-tezke/. Jeli jsme autem a ubytování nijak neřešili. Když člověk chce, tak v Alpách vždy nějaké to místo na přespání najde. Pokud ho nenajde, tak je v záloze ještě kemp.
 
Naše cesta směřovala nejprve k Schafbergu. Tato kráska se nachází mezi jezery Mondsee, Attersee a Wolfgangsee. Jedná se o 1 783 m vysokou horu a lze na ni vystoupat mnoha způsoby. My jsme zvolili cestu od městečka st. Wolfgang. Odtud jsme pokračovali po značkách. Určitě je najdete, je téměř nemožné přehlédnout cestu na tohle místo. Zaparkovali jsme u nějaké hospody, kde se samozřejmě parkovat nesmělo. Parking byl pouze pro ty, co zde byli ubytovaní. Ale tak proč to nezkusit! :D
 
 
Cesta nahoru trvá okolo 3 hodin – záleží, jak rychle člověk jde. Mně to trvalo 2,5 hodiny a trek jsem šel v Jordnech. A to tam nevede zrovna nějaká betonová cesta. Existuje však i další možnost, jak se dostat nahoru, a to jet vlakem. Ano, čteš správně, až na vrchol téhle hory jede z města st. Wolfgang vlak. Ale já osobně doporučuji si to vyjít pěšky – akorát tak na západ sluníčka!
 
 
Po západu sluníčka přišla konečně ta zábavná část – dostat se dolů. Byly zde na výběr dvě cesty. První možností bylo vrátit se stejnou cestou, kterou jsme přišli. Druhou možností byla neznámá, ale prý o dost kratší cesta. Samozřejmě jsme zkusili tu druhou, i když už byla skoro tma. Po chvilce chůze to nevypadalo úplně na pěší trasu, spíše taková áčková ferrata. Stačilo by šlápnout o krok více doprava a letěli bychom dobrých sto metrů volného pádu. Zde můžete vidět foto, jít tohle ve tmě těch 5 kilometrů opravdu nebyla úplná sranda (promiň, mami):
 
 
K autu jsme se dostali okolo půlnoci. Překvapivě žádná pokuta, takže všechno v pořádku. Místo na spaní jsme našli u Traunsee. Spali jsme ve stanech či pod širákem na takovéhle krásné pláži:
 
 
Ráno už tam byl správce a dal nám pět minut na to se spakovat a zmizet. Nesmělo se zde totiž kempovat. Tak jsme to zabalili a hodili rychlou otužovačku:
 
 
A vydali jsme se na ferratu ve Welser Hutte. Na viaferrata.cz je napsáno, že nástup na ferratu trvá 3,5 hodiny. To se mi nechtělo věřit. Ovšem opak byl pravdou a nástup trval 4 hodiny. Nikdo z nás netušil, že cesta bude tak náročná. Opravdu asi nejtěžší hike, který jsem kdy uskutečnil. Převýšení okolo kilometru určitě. Každopádně zde už jsem zvolil lepší obuv – měl jsem kanady. Svítilo slunce a pálilo to tam přímo na cestu. Bylo asi 27 stupňů. Jsem jako rajče ještě teď, takže nezapomeň opalovací krém. Další dobrá vychytávka je vak: hodíš na záda, vezmeš vše potřebný a jdeš, bombová věc.
 
Výšlap na toto místo je opravdu krásný. Výhled po cestě je neskutečný, jen je to zdlouhavé a občas i nebezpečné, pár kamenů taky po cestě spadlo. Ale ten výhled shora! Podívej:
 
 
Najdeš zde i hospůdku. Moc hezká, ale berou jen cash, což jsem já totálně žíznivej pouze s kartou nevěděl. Naštěstí mi hodná obsluha dala vodu a iontový nápoj zdarma. Hodinku jsem si dal šlofíka a počkal na ostatní účastníky zájezdu. Bylo nám jasné, že ferraty dál nahoru už nedáme, takže jsme si dali pivko a pak vyrazili dolů. Já jsem dolů přímo běžel. No, větší hloupost už neudělám. Spadl jsem přímo na telefon a ten je teď nefunkční. Nevím, co by se dělo, kdybych si třeba něco vážného po cestě udělal a nemohl nikam zavolat. Buď prosím při takových výšlapech vždy opatrný.
 
Dole pod kopcem kousek od parkoviště (veškeré informace o tom, kde je parkoviště atd. najdete na viaferrata.cz) je schované malé jezírko, které opravdu bodlo. Hezky jsem se tam vykoupal. Bylo to ledové, ale opravdu boží!
 
 
Sluníčko pomalu, ale jistě zapadalo, a tak jsme se vydali hledat místo na spaní. První možností byl kemp, to se ale moc lidem nechtělo kvůli hluku. Druhá možnost bylo najít něco v lese. A taky že jsme našli. Rozdělali jsme na mýtince u nějaké obrovské stodoly stany a šli spát. V půl druhé ráno nás přišel vzbudit místní, nejspíše ten, který vlastní námi okupovaný pozemek se slovy: „Do pěti minut jděte pryč, nebo zavolám policii.“ a byli jsme tam, kde včera. Akorát to teď bylo v půl druhé ráno. Nedalo se nic dělat a museli jsme se přemístit do kempu.
 
Tohle bylo mé nejhorší ráno. Nešel jsem spát úplně střízlivý, ale naštěstí se našli jedinci, co střízliví byli a mohli řídit. Ještě jednou díky! :D Ani jsem nevěděl, že jsem v kempu, když jsem se vzbudil. Bolelo mě také koleno a vlastně úplně celé tělo po tom výšlapu. Ale to k tomu patří, jsou to nakonec ty nejhezčí vzpomínky. Jeli jsme se ještě vykoupat do jezera (na to samé místo jako den předtím) a vyrazili do Gmundu na procházku městem a na kostel Schloss Ort. Cestou mě zastavili policajti, poprvé v životě, a ještě k tomu v Rakousku. Nenadejchal jsem nic a všechno proběhlo v pořádku jako vždy! Udělali jsme pár fotek na zámku a jeli domů.
 
 
Rád bych zmínil, že jsem celý tento super trip dokumentoval taky na kameru. Videa můžete najít na těchto odkazech:
Návrat na hlavní stranu

Mohlo by zaujmout..