Rozhovor s Filipem Šíchou
Filip Šícha, mladý a sympatický malíř, který tvoří ve svém útulném ateliéru na jihu Čech. K malování se dostal asi před dvěma lety a dnes už své obrazy a plakáty prodává přes vlastní e-shop. Za tak krátkou dobu si tento nadějný umělec získal poměrně široké publikum a není divu, má talent!
Ahoj Filipe, jsem moc ráda, že jsi přijal pozvání na rozhovor pro Radio K2. Na začátek bych se tě chtěla zeptat, jestli tě vlastně baví být malířem.
Samozřejmě, že mě to neskutečně baví. Víc, než jen baví. V podstatě si vlastně ani nedokážu představit, že bych dělal cokoliv jiného.
„I kdybych byl bez peněz a střechy nad hlavou, radši bych byl pod mostem s tužkou a papírem a kreslil.”
Takže plánuješ být malířem na plný úvazek do konce života?
Rozhodně. Jsem malíř a nic jiného už dělat neplánuji. Je to možná takové klišé, ale v malování vidím smysl svého života. I kdybych byl bez peněz a střechy nad hlavou, radši bych byl pod mostem s tužkou a papírem a kreslil.
Zajímavé. Ani nějaký jiný umělecký obor by tě nezajímal?
Mám blízko k hudbě, takže si dokážu představit, že kdybych nemaloval, možná bych se orientoval právě tímto směrem. Provází mě celým životem a je to nedílná součást mojí tvorby. V ateliéru si neustále pouštím písničky, tančím si k tomu a maluji.
A hraješ na něco?
Hrával jsem na kytaru, ale to už je dávno…
Zpět k tvé malířské činnosti, tvůj příběh si každý může přečíst u jednoho z příspěvků na Instagramu, který jsi tvé osobní cestě věnoval. Můžeš nám ale alespoň stručně popsat, jak to celé začalo?
Výtvarka na základce, při které se malovalo hlavně nevýraznými vodovkami, mě moc nezaujala. Na střední elektrotechnické to nebylo o nic lepší. Když jsem pak ale začal mít problémy se spánkem, jednou v noci mě napadlo vzít štětec a barvy a zkusit něco namalovat. Hned jsem pochopil, že to je to, co chci dělat už napořád.
A jak jsi prodal svůj první obraz?
Ten si koupila moje babička. :)
„V úplných začátcích jsem maloval barvami na plot, ty jsou nejlevnější.“
Co jsi tehdy používal za barvy? Předpokládám, že jsi hned od začátku neměl k dispozici kvalitní oleje a akryly.
Přesně tak. Takové barvy jsem si začal pořizovat až později. V úplných začátcích jsem maloval barvami na plot, ty jsou nejlevnější.
Kromě akrylu a oleje, používáš ještě něco jiného? A na co vlastně maluješ?
Ano, maluji ještě suchým pastelem. Kromě klasických výtvarných pláten (a musím říct, že když maluji na plátna, tak nejraději na plátna velkých rozměrů), volím ještě dřevo.
Máš třeba nějakou oblíbenou barvu nebo kombinaci barev?
Rád používám například kombinaci žluté a specifického druhu zelené s názvem Phthalo green.
„Tvorba na sociálních sítích mě baví, je to pro mě důležitý nástroj, pomocí kterého se můžu prezentovat. Nicméně malba je pro mě stále číslo jedna.“
Důležitou součástí tvé práce je, podle mě, také Instagram. Baví tě tvorba na sociálních sítích?
Tvorba na sociálních sítích mě baví, je to pro mě důležitý nástroj, pomocí kterého se můžu prezentovat. Nicméně malba je pro mě stále číslo jedna.
V poslední době přidáváš spoustu krátkých vtipných videí na téma „život umělce“. To slouží také jako forma prezentace své tvorby?
V podstatě. Ale dělám to hlavně kvůli tomu, že mě to baví, to je pro mě nejdůležitější.
„Na to nikdy nemyslím. Nejdůležitější je pro mě vyjádřit v daném obraze přesně to, co v něm vyjádřit chci. Proto mi práce na obraze někdy trvá klidně i 5 měsíců.“
Když pracuješ na některém z obrazů, zohledňuješ i to, aby se obraz líbil hlavně ostatním?
Na to nikdy nemyslím. Nejdůležitější je pro mě vyjádřit v daném obraze přesně to, co v něm vyjádřit chci. Proto mi práce na obraze někdy trvá klidně i 5 měsíců.
Filipe, děkuji ti za rozhovor a přeji ti do budoucna hodně štěstí. Dovol mi ještě na závěr poslední otázku. Protože jsme rádio, tak bys mohl našim posluchačům doporučit nějaké tvé oblíbené písničky.
To je těžké, mám jich rád opravdu spoustu, Teď mě napadá třeba Oct 33 od kapely Black Pumas, Cat People od Davida Bowieho nebo Fly me to the moon in other words od Bobbyho Womacka.